Letní tábor 2025 - Filmový festival: FESTIVALOVÉ ZPRÁVIČKY

Na slavnostním galavečeru byly v zastoupení filmových celebrit a ředitele festivalu předány ty nejvyšší ocenění v podobě krásné sošky filmového Osjáka všem dětem, které svojí aktivitou a prací nejvíce přispěly k natáčení nebo k promítání filmu. Cenu za nejaktivnějšího diváka v dětské roli ve věku 6-10 let získal Max Patera a jeho sestra Alena Paterová. V kategorii dětí ve věku 11-12 let tuto cenu získala Uldrichová Magdaléna a Ondřej Štěpánek. V další věkové kategorii ve věku 13-14 let stejnou cenu obdržela Žofie Zelinková a Matyáš Vlček a v poslední věkové kategorii 15-17 let cenu za najaktivnéjšího diváka dostala Karolína Bobková a Tobiáš Hynek. Následně byly rozdány ceny za sympaťáka filmového festivalu podle věkových skupin. O tom, kdo dostane toto ocenění, rozhodovaly samy děti v průběhu festivalu v pěti po sobě jdoucích tajných volbách.  Ocenění získali: Max Patera, Šepsová Ema, Patera Jáchym, Kovář Vojtěch a Bobková Karolína. Cenu o neužitěčnějšího diváka v dětské vedlejší...

Dnes ráno jsme se probudili do hysterického křiku Klárky, která Nás varovala před Gormity už předešlý večer. Ráno se ale stalo něco neuvěřitelného. Gormiti zaútočili a vyžádalo si to jednu oběť. Krtka, nebohého krtka. Další tři děti Gormiti zajali a nechali přivázané u nástupiště. Ti na sobě měly koňské hlavy a zvláštní pěnu u pusy. Když jsme koňské hlavy sundali, zjistili jsme, že to byli naši milovaní kamarádi a díky tomu jsme je osvobodili. Abychom porazili Gormity, museli jsme si vycvičit Pokémony. Jako první jsme si tedy museli Pokémony nejdříve vymyslet a vyrobit ze dřeva. Uběhlo pár minut a Pokémoni byli na světě. Samozřejmě ale nebyli vycvičení a tak jsme je museli vytrénovat. Špalíčky ze dřeva jsme namalovali, přivázali na špagát a naučili je pár základních povelů a pak jsme je podrobili té správné běhací drezůře. Byl to opravdu náročný běh, který byl doprovázený různými stanovišti na vycvičení našich miláčků. Když všichni doběhli, byli jsme připraveni na boj. Poslali jsme ted...

Poslední dny tábora rychle ubíhají a všichni jsme už unavení. Když to vedoucí viděli, slitovali se nad námi a měli jsme celkem volný den. Samozřejmě to ale nešlo bez práce, a proto jsme dostali za úkol uvařit. Přenesli jsme se tedy do Masterchefa a soutěž ve vaření mohla začít. Jako první jsme si museli sepsat nákupní list, aby vedoucí mohli jet na nákup. To byl jediný úkol na dopoledne a pak jsme jen zbaštili oběd a dále pokračovali v našem poklidném dni. Po odpoledním klidu jsme dostali naše ingredience a vrhli se do práce. Naším úkolem bylo připravit 3 pokrmy. Snídani, oběd a dezert. Na snídani jsme měli půl hodiny a jakmile odbyl zvon, začali jsme servírovat. Porota ohodnotila jídla a my se museli pustit zpět do práce. Dali nám další 2 hodiny, což byl čas, který jsme dostali na přípravu oběda a dezertu. Trouby, vařiče, oheň a mnoho dalšího vybavení jsme použili na přípravu našich jídel. Znovu odbyl zvonec na konec a my jsme přinesli naše výtvory porotě. Ta všechna naše jídla ochutn...

Po návratu z kostkovaného světa Minecraftu jsme nezaháleli a rovnýma nohama jsme skočili do dalšího filmového dobrodružství. Tentokrát jsme se ocitli ve světě Rychle a zběsile! Naše táborové celebrity se totiž pohádaly, kdo z nich je ten nejrychlejší závodník. A protože se nemohli dohodnout, rozhodli jsme se to zjistit jednou provždy – na závodní dráze. Dopoledne jsme zamířili na naše dopravní cvičiště, kde jsme se s nadšením vrhli do akce. Každý z týmu nastartoval svůj povoz a vydali jsme se na testovací trať plnou překážek. Čekalo nás nebezpečné klesání, porouchané brzdové destičky, retardéry, objížďky i odtah do autoservisu. Nechyběla ani důležitá pravidla silničního provozu, která jsme si museli nejen připomenout, ale také je poctivě dodržovat. Po obědě přišel čas na to hlavní – ostrý závod! A byla to opravdu jízda. Nejstarší závodníci se chopili svých povozů a rozjeli se na okruhu, zatímco mladší děti se na chvíli proměnily v cyklisty, kteří doprovázeli své zkušenější parťáky. Ti ...

Dnešní den se na našem táboře nesl v duchu kostek, pixelů a dobrodružství – vydali jsme se totiž do světa slavného filmu Minecraft! A co nás k tomu přimělo? Zcela nečekaný problém – týmu organizátorů filmového festivalu došel kostkový cukr do kávy! A jak každý ví, nejvíc kostek je přece ve filmu Minecraft, a tak bylo rozhodnuto, jdeme na to! Pomocí Adamova přenášeče jsme se přesunuli z reálného světa přímo do Minecraft světa, kde na nás už čekali známí hrdinové: Steve a Creeper. Než jsme mohli cukr získat, museli jsme projít celou řadou úkolů a výzev, ve kterých bylo všechno – jak jinak – hranaté. Házeli jsme kostkou, přecházeli minové mosty, kde jsme museli našlapovat opatrně jako opravdoví dobrodruzi, a zahráli jsme si i obří piškvorky. Všude vládla pixelová atmosféra, úsměvy, smích a občas i výbuch, samozřejmě ten Creeperův. Odpoledne nás čekal velký úkol, stavba mostů a cukrovarů, ze kterých jsme poté pomocí vlastních konstrukcí spouštěli kostky cukru pro našeho ředitele. Každý tým...

Ráno začalo nástupem, jako každý jiný den. K našemu překvapení jsme se dozvěděli, že nás čeká relaxační den. Celý tábor, připraven na běhání v blátě, byl tímto velmi mile překvapen. Mnoho z nás stále mělo na sobě oblečení na zničení. Bylo to až moc podezřelé. Z našich děsivých přestav se, ale přeci jen vyklubal pohodový den. Hned po snídani se začali dělat rezervace na jednotlivé aktivity. Po chvilce se začaly plnit místa na masáže, meditaci i kadeřnický salónek. Z kadeřnictví děti odcházely s copánky nebo zbrusu novými sestřihy. Kadeřníci se střídali, proto ne každý účes byl povedený. K dispozici byly i aktivity, které žádnou rezervaci nevyžadovaly. Všichni si tak mohli zajít na např. batikování, žonglování, do oázy klidu u bazénu nebo se podívat na film. Pro požitkáře byla k dispozici i kavárna s bufetem. Dopřál jsem si ledovou kávu se zmrzlinou. Odvážnější z nás mohli vyjet na vyjížďku taxíkem na lezecké skály. Po večeři jsme klidný den zakončili spaním na louce. Napíchli jsme buřty...